Sedíte na dovolené ve vlaku, uvolníte místo, aby si mohla přisednout paní s nákupem. Ta se s vámi okamžitě dá do řeči – mluví plynule, rychle, a vy i přes solidní znalost němčiny chytáte jen "und" a "oder". S přikyvováním a úsměvem si člověk většinou chvíli vystačí, ale co říct, když opravdu nerozumíte ani slovo?

Pokud němčina není jedním z našich rodných jazyků a i když ve Vídni žijeme už dlouhá léta, přesto se tu a tam může u nás objevit byť i maličkost, kdy si ať už v gramatice nebo třeba i výslovnosti nemusíme být úplně jistí.

Když mě oslovila rakouská stanice ORF pro rozhovor v rámci českého menšinového vysílání, vznikly z tohoto příjemného setkání dva rozhovory. Tento se zaměřil především na archivní prameny, které jsem zpracovávala v rámci své disertace, která měla značný vídeňský přesah.